A teď se společně podíváme na problematiku investování v širším kontextu.

 

Co je to investování

Teď se dostáváme k tomu nejzajímavějšímu a dost možná nejdůležitějšímu tématu co se týče finanční gramotnosti. Popravdě je těžké říct, co je důležitější. Zda pochopení základů, jako co to jsou peníze, nebo pochopení toho, co je to investování. Možná je tato otázka podobně irelevantní jako otázka, co bylo dřív, jestli slepice či vejce.

Peníze a investování jdou ruku v ruce. Většina lidí vnímá investování jako mechanickou činnost, která by se dala v té nejjednodušší formě popsat jako proces zhodnocování peněz. Ono je to však daleko zajímavější.

Hodilo by se zde úsloví „pro stromy nevidí les“. Lidé se zpravidla soustřeďují na detaily a uniká jim tak podstata celku.

Začneme od konce a rovnou si povíme, co je výsledkem investování. Odpověď máme přímo před očima. Stačí se podívat kolem sebe. Svět kolem nás a veškerý blahobyt je důsledkem nejen naší práce, ale především investování. Všechen komfort, kterého je nám dopřáno, od čisté tekoucí vody, horké sprchy, střechy nad hlavou, teplé večere, útulné postele po možnost okamžité komunikace prakticky s kýmkoli a kdekoli na světě, je výsledkem, krom práce, investování.

Co to jsou peníze, aneb opakování je matka moudrosti

Pojďme si v rychlosti zrekapitulovat, co jsou to peníze a pak si vysvětlíme, jak to souvisí s investováním.

V prvním článku této série jsme si vysvětlili, že peníze reprezentují naši životní energii, náš čas. Je to technologie, která umožňuje uchování životní energie – lidské práce.

Pozn.:

Často si neuvědomujeme, co vše kolem nás je technologie. Židle, lžíce, postel, toto vše jsou technologie, ale společnost to již tak nevnímá, jelikož tyto vynálezy s námi byli po stovky, někdy dokonce i tisíce let. Peníze jsou jednou z nejstarších technologií. Písmo a psané texty jsou rovněž technologie. Dokonce se zdá, že písmo a psané texty byly původně vynalezeny za účelem záznamu obchodních transakcí (kdo komu co dluží apod.). [1]

Peníze pak plní tyto základní tři funkce:

• fungují jako prostředek směny umožňující obchodní transakce,
• používáme je jako účetní jednotku, pomocí které vyjadřujeme hodnotu věcí,
• fungují jako uchovatel hodnoty.

Jakmile si obstaráme peníze, tak čelíme následujícímu rozhodnutí a to, co s nimi. Buď je můžeme utratit, tzn. rozhodneme se ke spotřebě, nebo si je můžeme dát stranou, tj. zakonzervovat jejich energii, případně se můžeme rozhodnout vzdát se jak okamžité spotřeby, tak jejich zakonzervování a peníze namísto toho investujeme.

Investování si potom můžeme představit jako odevzdání uzamčené energie ve formě peněz někomu jinému, kdo je spotřebuje za nás. Taková spotřeba je pak vynaložena na vytvoření nových hodnot. Takové hodnoty mohou být produkty či služby, které řeší potřeby lidí. Proto jsou taky hodnotné a druzí jsou ochotni za ně zaplatit. Jedná se tak o jednu z cest, jak se můžeme podílet na rozvoji společnosti, zvyšování životní úrovně a veřejného blahobytu. K tomu dochází především v případě, kdy se nejedná o mechanické investování do podílových fondů, kdy nevíme, kterých firem se stáváme akcionáři (tj. spolumajiteli). Jakmile si vědomě vybíráme konkrétní společnosti, tak se rozhodujeme (spolu s dalšími lidmi), co uvidí světlo světa a co ne.

Místo toho, abychom okamžitě spotřebovali plody naší práce, se rozhodneme tyto plody (peníze) svěřit do rukou někomu jinému, kdo je vynaloží na práci, jejíž výsledkem mohou být další plody, kterých je v ideálním případě daleko více, než kolik jich bylo na počátku. To je motorem rozvoje naší civilizace. Odložení okamžité spotřeby a investování plodů předchozí práce do rozvoje nových technologií, do výroby nových věcí a poskytování nových služeb.

Kdybychom vždy jen okamžitě konzumovali vše, co vytvoříme, či si obstaráme, tak dnes stále žijeme v jeskyních a živíme se tím, co buď ulovíme nebo posbíráme někde v lese.

Vědomé investování a naše síla ovlivnit dění kolem

Pokud se ubereme cestou „vědomého investování“, tak se můžeme daleko více podílet na dění ve světě kolem, než kdybychom pouze spotřebovávali nebo hromadili peníze.

Kdykoli kdy se totiž rozhodneme vzdát se spotřeby a namísto toho peníze investujeme, tak se dějí dvě věci zároveň. Tou první je, že se rozhodneme nekoupit něčí produkt či službu a tak dáváme trhu signál, že o tyto věci nemáme zájem. Když je takových lidí více a poptávka po určitých věcech zmizí, tak může zmizet věc samotná, jelikož producent dané věci, nebo poskytovatel dané služby, nemá komu prodávat a je nucen „zavřít krám“. Druhá věc je ta, že investováním může naopak podporovat věci, které chceme kolem nás vidět.

Našimi penězi a co se s nimi rozhodneme udělat konkrétně, tak vyjadřujeme své preference a dáváme hlas tomu, co chceme podpořit. A věci můžeme podporovat buďto jejich konzumací, nebo investováním do jejich produkce, případně obojím. Příkladem může být například podpora elektromobility. Pokud je člověk fanda elektrifikace vozového parku, tak to může podpořit hned na několika frontách. Tou první je odmítnutí „spotřeby“, kdy se rozhodneme nekoupit si auto se spalovacím motorem, tou druhou je svěření plodů naší práce někomu jinému, kdo dělá to, čemu věříme, tzn. vezmeme část našich peněz a staneme se například spolumajiteli firmy Tesla tím, že si nakoupíme jejich akcie, a tou třetí je to, že můžeme tu samou firmu navíc podpořit tím, že si od ní koupíme vůz, tj. podpořit je naší spotřebou.

Uveďme si další příklad tentokrát z oblasti nemovitostí. Tady nemám osobní zkušenosti jako investor, ale naopak jako nájemník. Popíšeme si to však z obou stran.

Místo toho abychom naše peníze utratili za něco pro sebe, rozhodneme se za ně koupit nemovitost, kterou budeme pronajímat. Jaké pak může mít takové rozhodnutí dopad na svět kolem?

Začíná to výběrem nemovitosti samotné. Najdeme nemovitost, které je v dobré lokalitě. Pokud je potřeba nemovitost opravit, či zkrášlit, tak to uděláme. Vymalujeme, opravíme či vyměníme, co je potřeba a pak začneme hledat nájemníka. Snažíme se najít někoho, o kom věříme, že se bude k nemovitosti chovat s úctou a vděkem. Takový nájemník pak není pouze „darem“ pro nás, ale i pro své sousedy a obyvatele žijící v blízkém okolí. To není hned na první pohled patrné, ale představme si pravý opak. Výběr nájemníka se nám nepovede a omylem si do bytu nastěhujeme někoho, kdo je hlučný a agresivní. Takový člověk ruší a děsí nejen své sousedy, ale i lidi tam venku. Lidi, které potkává na ulici, v obchodech a kdekoli jinde, kde se ocitne. Takže vědomým a důsledným investováním můžeme mít obrovský dopad na kvalitu života mnoha lidí. Naopak nájemník dostává protihodnotu v podobě hezkého a funkčního bytu v dobré lokalitě mezi dobrými sousedy. Kdykoli je nějaký problém na bytě, může se obrátit na majitele, který je vždy nápomocný a snaží se vyjít vstříc. Toto vše se může zdát jako maličkosti, ale všechny tyto maličkosti dohromady mají dramatický dopad na kvalitu nejen našeho života.

Ten nejhorší scénář

Doposud to byly samé chvalozpěvy, nicméně i investování má své stinné stránky, tak jako cokoli jiného v životě. Jedna z nejhorších věcí, co se nám ve světě investování může přihodit, je ztráta našeho kapitálu. Můžeme udělat dobře úplně vše, co bylo v našich silách a pod naší kontrolou, ale přesto můžeme přijít o peníze.

Občas se tak může stát, ale nemusíme zoufat. Když se vezme vše kolem a kolem, tak za předpokladu, že se držíme základních principů investování, bychom na tom měli být dlouhodobě daleko lépe, než kdybychom ze strachu neinvestovali vůbec.

Jednou z věcí, co můžeme udělat před jakýmkoli zásadním rozhodnutím týkajícího se našich investic, je představit si ten nejhorší scénář a projít si veškeré možné důsledky, kterým bychom mohli potenciálně čelit. Strach z investování bývá zpravidla velice abstraktní. Důvod bývá zcela prozaický. Lidé tento strach dostatečně neprozkoumají, a tak ani vlastně přesně neví, z čeho mají strach. Ví, že mají jen strach z toho, že by přišli o peníze. Důkladná analýza toho nejhoršího možného scénáře by nám měla pomoci vidět celou situaci daleko objektivněji a měla by nám sloužit jako průvodce, který nás navede k racionálním rozhodnutím.

Takové analýzy typu „coby, kdyby“ nám odhalí spoustu věcí, které jinak nemusí být na první pohled patrné. Příkladem může být investování cizího kapitálu. Jedna věc totiž je, když investujete vlastní peníze a druhá věc je, když investujete peníze druhých (např. peníze půjčené od banky formou úvěru). Dalším objevem může být zjištění, že i větší ztráta kapitálu investováním nemusí mít žádný negativní dopad na kvalitu našeho materiálního života. Velice často je tou největší újmou především krátkodobá emoční újma.

Tomu všemu se dá do veliké míry jak předcházet, tak se připravit i na případné nerovnosti na cestě za naší finanční svobodou. Vždy se to točí kolem plánování a objektivního analyzování toho, čeho chceme dosáhnout, jak toho chceme dosáhnout, a to nejdůležitější, proč toho chceme dosáhnout.

„Zaplat nejdříve sobě“

Ve světě osobních financí a investování se často opakuje pořekadlo „zaplať nejdříve sobě“. Primárně se tím má na mysli „jako první dej bokem peníze pro své budoucí já“. Jinými slovy hned jakmile obdržíme nějaké peníze, ať už je to mzda nebo jiný příjem, tak dříve, než zaplatíme cokoli jiného, odložíme nějakou část stranou. Tyto odložené peníze jsou investičním palivem pro naši cestu za bohatstvím.

Dá se na to podívat ještě z jiného úhlu pohledu. Jako první bychom měli vždy investovat do sebe, a to nehledě na to v jaké životní situaci, či fázi života se nacházíme. Investování do sebe je cesta na celý život. Krásné je na tom to, že k investování do sebe nepotřebujeme nezbytně nutně peníze. Stačí nám náš čas a naše úsilí.

Už víme, že peníze nejsou nic jiného než uložená energie, co reprezentuje námi vykonanou práci. My si můžeme investování do sebe zjednodušit tím, že přeskočíme krok, kdy se snažíme okamžitě dostat peníze za naši vykonanou práci. Jednoduše zaměříme naše úsilí na aktivity, o kterých je zcela zřejmé, že nám v budoucnu přinesou ovoce v podobě vyšší mzdy či vyšších zisků. Jakmile se začneme dívat na peníze optikou uložené energie, či uzamčeného času, pak zjistíme, že náš čas, respektive to, jak nakládáme s naším časem, je to nejdůležitější v našem životě. Co se týče času, tak všichni jsme si bez rozdílu rovni. Všichni máme k dispozici pouze 24 hodin denně, ale každý z nás tento čas využívá na něco jiného. Na nás je, abychom svůj čas investovali tak, abychom maximalizovali své štěstí. Kousek svého času věnovat sobě, svým koníčkům, svému rozvoji, kousek své partnerce či partnerovi, kousek svým dětem, kousek svým přátelům a blízkým a kousek i lidem, o kterých víme, že nám to nebudou schopni z různých důvodů vrátit. Umění je to vše umět vybalancovat.

Aktivní utváření světa kolem nás

Investování nemusí být jen nástrojem, který nám pomáhá stát se finančně svobodnými a nezávislými, ale je také způsobem, jak změnit svět kolem nás k obrazu svému. Svět a dění v něm je utvářeno tím, čemu se věnujeme, čemu věnujeme naši energii a pozornost. Vědomé investování tak má daleko větší sílu, než si většina z nás uvědomuje. Tím, kam se rozhodneme vkládat naše peníze, naši energii a čas, doslova utváříme svět kolem nás.

Zdroje:

[1]       ACCA Think Ahead: The earliest accountants were the true authors of writing