Automatický milionář

Milionář od vedle. Tak se jmenuje kniha, která se stala nesmírně populární v kruhu lidí, kteří prahnou po brzkém odchodu do důchodu. V ní je čtenáři odhaleno, jak vypadá typický milionář v USA. Odhalení předchází poměrně překvapivé zjištění, že většina lidí, co žijí okázalý život, řídí luxusní vozy, vlastní honosné vily, luxusní jachty a nosí drahé značkové oblečení nejsou vůbec movitými. Často je tomu pravým opakem. Tito zdánlivě bohatí lidé žijí od výplaty k výplatě a veškerý majetek mají na dluh. Od toho, aby skončili na ulici s holým zadkem je často dělí jediná výplata.

Kniha staví na dlouholeté studii dvou autorů, kteří se dotazovali těch, co pouze vypadali jako bohatí a těch, co byli skutečně bohatými. Velikost bohatství byla měřená výší čistého jmění. Teď to odhalení samotné. Jak vypadá takový typický americký milionář? Vypadá jako obyčejný člověk ze střední třídy, co zpravidla jezdí ojetým autem a je zaměstnancem, nebo živnostníkem, případně vlastní malou firmu. Takový typický milionář nežije okázalým životem, tzn. nelpí na značkovém oblečení, luxusních vozech, či veliké vile. To ovšem neznamená, že si čas od času nedopřeje nějaký ten luxus.

Jakmile se autorům povedlo identifikovat ty skutečné milionáře a ne ty, co tak pouze vypadali, zjišťovali, jak vypadá cesta, která z člověka udělá milionáře. Možná první, co vás napadne je, narodit se do bohaté rodiny, nebo majetek po někom zdědit. Faktem ovšem je, že většina milionářů, jež byla součástí této studie byli první movitou generací v rodině. Jinými slovy tito lidé začínaly od nuly.

Jejich cesta za bohatstvím nebyla žádná raketová věda. Dalo by se říct, že to byla svým způsobem nuda. Bylo to o staré dobré šetrnosti (neplést si s hamižností, či lakotou) a trpělivosti. Jsou to dvě prosté ctnosti a jak šetrnost, tak trpělivost nejsou sexy. Nicméně se jedná o časem odzkoušený recept, který téměř vždy zaručuje úspěch.

Typický milionář se zaměřuje na budování bohatství, a ne na to, aby vypadal jako bohatý. Takový člověk se necítí být definován tím, co řídí, či jak se obléká. Na prvním místě řeší finanční zabezpečení sebe a své rodiny. Čas na nákup luxusu může přít později.

Tito lidé dlouhodobě utrácejí méně, než kolik vydělávají a co ušetří, investují. Zpravidla nevyužívají žádných sofistikovaných investičních nástrojů. Nejčastěji pravidelně nakupují akcie indexových fondů. Aplikují dollar-cost-averaging a neřeší tak, za jakou cenu nakupují. Důležitá je pro ně pravidelnost.

Taková strategie má tak jako vše v životě své výhody i nevýhody a my začneme výhodami. Jedná se o velice jednoduchou strategii, která je časem ověřená a aplikovat ji zvládne skutečně každý. U této strategie totiž není tak důležité kolik člověk odkládá, ale že odkládá pravidelně a čím více vydělává, tím více odkládá. Taková forma investování je prakticky bez stresu, jelikož se člověk nesnaží trh tzv. časovat, tzn. neřeší, zda je či není vhodný čas na nákup a jednoduše nakupuje bez ohledu na cenu. Cenu není potřeba tolik řešit, jelikož se nejedná o nákup akcie jedné firmy, ale o košík spousty akcií velikých firem. Tato diverzifikace mu zajišťuje určitou ochranu. Tolik k výhodám a teď ty nevýhody.

Člověk musí být trpělivý a nemůže očekávat zázračné zhodnocení. Sice se jedná o téměř zaručenou cestu, jak se stát movitým, nicméně je to cesta dlouhá, co zabere čas. Pokud se rozhodneme jít touto cestou, tak bychom měli počítat s tím, že to bude trvat 20 let a více než se dostaneme do bodu, kdy se stáváme finančně svobodnými.

Teď je otázka, jaké jsou naše cíle. Podle cílů bychom si měli zvolit strategii. Nic nám nebrání v tom kombinovat různé strategie.

Asymetrické investování

V rychlosti teď proletíme tvz. asymetrické investování, které bude ústředním temátem následujícího článku. Asymetrické investování je jednou z nejpopulárnějších investičních strategií mezi velkými investory. Má své výhody i nevýhody, podobně jako strategie “automatického milionáře”. Pro rekapitulaci, automatický milionář je člověk, co dlouhdobě nakupuje akcie velkých indexových fondů, které jsou vysoce diverzifikované napříč sektory a napříč světěm. Takové indexové fondy drží akcie firem ze sektoru financí, technologií, energií, zemědělství a dalších. Zahrnuty jsou firmy ze Severní a Jižní Ameriky, Evropy, Asie, Austrálie a Afriky. Riziko je tímto minimalizováno. Růst hodnoty portfolia je potom poměrně stabilní a volatilita je nízká.

 

 

Asymetrické investování je pak pravým opakem strategie “automatického milionáře”. Jakožto samostatná a jediná strategie není vhodná pro každého a to z důvodu vysoké volatility, kterou je schopný unést jen malokterý investor. Celková hodnota portfolia postaveného čistě na asymetrickém investování prochází extrémními výkyvy.

 

 

Obrázek níže nám srovnává vývoj hodnoty portfolií v čase, kdy jedno portfolio je postaveno na strategii “automatického milionáře”, zatímco druhé je postaveno na asymetrickém investování. Z obrázku je naprosto zřejmé, jak vysoká je volatilita v případě druhé strategie.

 

Naštěstí však nežijeme ve světě, kde si lze vybrat pouze jednu strategii, ale strategií si můžeme zvolit více a ty poté kombinovat. Jak by vypadal vývoj celkové hodnoty portfolia v čase, pokud bychom zkombinovali strategii “automatického milionáře” s asymetrickým investováním? Volatilita by byla nižší než u samostného asymetrického investování a vyšší než u samostaného dollar-cost-averagingu indexových fondů. Hodnota portoflia by narůstala pomaleji, než v případě samostatného asymetrického investování, ale rychleji, než v případě samostaného dollar-cost-averagingu indexových fondů.

 

 

Zlatý střed

Otázkou je, co nám jako investorům sedí. Jinými slovy, jaké máme investiční cíle a především, jakou míru volatility a rizika jsme schopni unést. Ne každý má žaludek na to, aplikovat pouze strategii asymetrického investování. Pokud se ovšem agresivní strategie šikovně zkombinuje se strategií konzervativní, pak může být i asymetrické investování v určité míře vhodné pro každého.  Strategie “automatického milionáře” je jako náš oblíbený pokrm, což mohou být těstoviny, hovězí steak, hummus, případně cokoli jiného. Strategie asymetrického investování je v takovém případě sůl. Stačí špetka a jídlo je dokonalé. Bez soli pokrm není chutný a pokud to se solí přeženeme, pak je to nepoživatelné. Otázkou je:

“Kolik soli, aby byl pokrm dokonalý?”