Odloučit se od stáda

„Kdykoli zjistíte, že jste na straně většiny, pak je načase se pozastavit a zamyslet se.“

– Mark Twain, spisovatel

Pokud chce být člověk dobrým investorem a dlouhodobě dosahovat nadstandardního zhodnocení, pak musí zákonitě dělat to, co nedělá většina. Musí tak jít proti davu. Problémem ovšem je, že to jde proti lidské přirozenosti, kterou je pohodlnost a pohodlnost je jedním z hlavních důvodů, proč má většina investorů průměrné či podprůměrné výsledky. Je jednodušší jít s davem a navíc se to zdá být bezpečnější.

Naším úhlavním nepřítelem je naše vlastní pohodlnost a pohodlnost se projevuje v mnoha různých podobách. Projevuje se především jako netrpělivost, jako tendence myslet krátkodobě, a zejména se projevuje jako sklon myslet povrchně. Jakmile se naučíme identifikovat tyto projevy pohodlnosti v našem životě, tak máme z poloviny vyhráno. Druhá polovina vítězství je naučit se jít proti nim. Stáváme se tak trpělivými, zatímco ostatní jsou nedočkavými, myslíme dlouhodobě, zatímco druzí se soustřeďují pouze na následující den a daleko více přemýšlíme nad tím, co nás zajímá či přitahuje. Všechny tyto vyjmenované vlastnosti mají jedno společné, mluvíme o nich jako o ctnostech.

Ctnosti vyžadují úsilí a to z toho důvodu, že jdou proti lidské nátuře. Člověk je jako jakýkoli jiný tvor součástí říše zvířat a značná část našeho života je tak řízena instinkty. Ty jsou především o tom soustředit se na následující moment, přežít jej a dostat to, po čem toužíme a to ideálně okamžitě, ať už je to cokoli. Máme přirozený strach z neznámého, ze samoty, z vyloučení ze společnosti a z nejistoty. Proto se tomu všemu přirozeně vyhýbáme. Avšak asymetrické investování vyžaduje pravý opak. Je to o tom poprat se s těmito instinkty a strachy a využít vítězství nad nimi v náš prospěch.

Trpělivost a dlouhodobý časový horizont

Nejlepší investice je taková, která reprezentuje něco nesmírně hodnotného, co je zároveň buďto ignorováno nebo dokonce nenáviděno. Asi vás napadne, jak může být něco nesmírně hodnotného nenáviděné? To je právě ta naše nátura. Člověk nemá rád změny, je nedůvěřivý vůči novým věcem a často má z těchto změn a novinek strach. Je to však přirozené a dává to smysl. Cokoli neznámého pro nás představuje možné riziko. Nevíme, jestli nás to nové, neznámé nemůže ohrozit na životě, případně nám nějak jinak neuškodit. V důsledku toho v nás vyvstávají pocity nedůvěry, strachu a někdy až nenávisti.

Jedná se o ochranné mechanismy, díky nimž byli naši předci schopni přežít a rozmnožit se. Bohužel tyto ochranné mechanismy se přelévají i do oblastí života, kde nám nejen nejsou k užitku, ale dokonce nám škodí.

Samozřejmě ve světě investování je potřeba být obezřetný, ale zároveň přistupovat k našim obavám systematicky. Je potřeba, abychom se sami sebe ptali, co se nám přesně nelíbí a proč. Následuje upřímná snaha o to nalézt odpovědi a pochopit je. To vyžaduje dávku trpělivosti, protože pokud se člověk seznamuje s něčím novým, tak to zpravidla vyžaduje nějaký čas, než si to nastuduje a pochopí. Pokud pracuje se svými strachy, tak to také vyžaduje nesmírnou dávku trpělivosti a odvahy. Je důležité pochopit zdroj našich obav a především to, zda jsou tyto obavy opodstatněné.

Nemůžeme se spoléhat na to, že nejlepší investici našeho života odhalíme v nadpisu článku profláknutého investičního magazínu. Ty nejprofitabilnější investice byly zpravidla před jejich úspěchem nepopulární. Týkalo se to firem jako je Amazon, Tesla nebo dokonce i Apple. Někdy bývají dokonce až nenáviděné. Příkladem v poslední době může být ropa a plyn. Většina investorů se k tomuto sektoru obrátila zády a honila se za tím, co bylo zrovna podsouváno investičními pořady v televizi a mainstreamovými investičními magazíny. Uběhlo pár let a to co bylo tehdy podle těchto pořadů a magazínů sexy, je teď ztrátové a ropa a plyn, co byly nenáviděné, jsou teď jedněmi z nejziskovějších investic.

Aby se člověk nespálil, stačí málo. Stačí například nejít s davem a už máme jako investoři z poloviny vyhráno. To ale neznamená, že je to jednoduché. Musíme se naučit aspoň do určité míry číst emoce trhu, naučit se rozpoznat, kdy je trh příliš optimistický a kdy je naopak příliš pesimistický. I přesto, že se člověk naučí nejít s davem, nestává se celý proces investování jednoduchý.

Jelikož se trh nachází v neustálém pohybu, který je poháněn buďto pozitivními emocemi a očekáváními nebo naopak negativními emocemi a očekáváním, je poměrně jednoduché mýlit se v krátkodobém horizontu. To ovšem neznamená, že se automaticky mýlíme dlouhodobě. Nějaký čas se to může zdát, že dav má pravdu a my jsme ti, kdo se mýlí. Dav honící se za určitými trendy bohatne, zatímco naše investice se nepohnuly z místa, nebo jejich hodnota dokonce poklesla. Začínáme pochybovat nad našimi přesvědčeními a investičními rozhodnutími. Často se však stane, že jak uplyne nějaká doba, trh se přehoupne a najednou dá za pravdu nám, zatímco dav, který se stavil proti nám, potrestá. Je to jak na houpačce.

Z tohoto důvodů je krátkodobé investování daleko obtížnější než investování dlouhodobé. V každý okamžik se děje tolik věcí a trh přehnaně reaguje na každou zprávu nehledě na to, jestli je zpráva pozitivní či negativní. Trh bývá natolik zkreslovaný emocemi, že reaguje negativně i na pozitivní zprávy, pokud je zrovna svíraný strachem nebo naopak reaguje pozitivně na negativní zprávy za předpokladu, že je zrovna opájený přehnaným optimismem a chamtivostí.

Tajemství těch nejúspěšnějších investorů je trpělivost. Je to o tom umět jít proti davu i za cenu toho, že dlouhou dobu mohou vypadat jako hlupáci, co se tvrdohlavě drží svých pošetilých přesvědčení. Čas pak ukáže, že to nebyli oni, co se drželi pošetilých přesvědčení, ale naopak byly o několik kroků napřed a viděli to, co ostatní buďto nebyli schopni vidět, anebo nechtěli vidět. 

Dobrá znalost fundamentu

„Nevěnujte tolik pozornosti závěrům, ke kterým lidé došli, ale věnujte pozornost především tomu, na základě čeho k takovým závěrům dospěli. Bývá běžné, že během konverzací lidé sdílí své názory, aniž by se prozkoumalo, jak k nim přišli, na jakých argumentech jejich závěry stojí. Výsledkem pak bývá hojnost sebevědomě prezentovaných špatných názorů.“

– Ray Dalio, investor

Dnes mají prakticky všichni lidé přístup k obrovskému množství informací. Většina má navíc přístup ke stejným informacím, jako kdokoli jiný. V minulosti tomu tak ovšem nebývalo, a proto se velké příležitosti skrývaly právě ve znalosti určité informace, ke které většina lidí neměla přístup. Jenže časy se mění a informační technologie tuto bariéru odstranily. Pokud se dnes příležitosti neskýtají v přístupu k informacím, kde se potom nacházejí? Dají se vůbec nějaké příležitosti nalézt?

Krátká odpověď zní ano, stále se dají nalézt. Dnes to není o znalosti určité informace, ale o jejím zpracování, pochopení a odvození správných závěrů. Toto však vyžaduje hlubší myšlení a naše výhoda se nachází v tom, že většina investorů přemýšlí nad informacemi povrchně a neobtěžují se jít příliš do hloubky. Může za to opět pohodlnost a na nás je využít pohodlnost druhých v náš prospěch.

V současnosti se může člověk dostat k nepřebernému množství nesmírně hodnotného materiálu, který buďto stojí pár korun, anebo bývá zcela zadarmo. Od knížek, přednášek z nejprestižnějších univerzit na youtube, po podcasty. Materiálu ke studiu je více než dost, nicméně čeho je nedostatek, je touha se učit. Ti nejlepší plavou proti proudu a jsou studenty po celý život nehledě na to, že mohou být již dlouhou dobu vyhledávanými experty. Oni se vidí stále jako nováčci.

Jednoduchá strategie

„Pokud se soustředíte na diverzifikaci namísto soustředěného a neúnavného hledání těch pár společností, které se stanou nesmírně hodnotné, pak jednoduše takové společnosti minete.“

– Peter Thiel, investor

Faktem je, že ti nejúspěšnější diverzifikují daleko méně než ostatní. Mnozí z těch nejúspěšnější nediverzifikují prakticky vůbec. Někteří diverzifikaci považují za sprosté slovo. Jak se to pak s tou diverzifikací má? Vodí nás investiční knihy a poučky za nos, když nás nabádají k tomu, abychom diverzifikovali?

V žádném případě. Diverzifikace dává smysl, ale je nutno dodat, že ne každému. Záleží na charakteru investora a jeho investičních cílech. Čím míň víme, co děláme a čím méně jsme si jistí našimi investicemi, tím více diverzifikujeme. Vnímáme naše investice jako sportovní sázky, kdy máme určité tušení, kdo má na to, respektive která z investic má na to, ocitnout se mezi vítězi. Faktem je, že kdykoli se může přihodit něco nepředvídatelného, co obrátí kurz některé z našich sázek proti nám.

Je to jako bychom si vsadili na tenisové utkání. Favorit je jasný a kurz nastavený bookmakery to jednoznačně potvrzuje. Soupeři jsou jednička v tenisu s hráčem, který okupuje osmou příčku. Jednička je jasným favoritem, jelikož má za sebou dlouhou šnůru vyhraných zápasů. My si proto na něj vsadíme, jenže v průběhu zápasu se stane něco neočekávaného. Favorit si natáhne sval a na soupeře přestává stačit. Začne ještě k tomu chybovat a stane se nečekané. Favorit prohrává a naše sázka se ukáže být bezcennou.

Právě takové situace jsou jednou z motivací k diverzifikování. Sázíme ne na jednoho, ale na více sportovců a tím se tak chráníme. A čím méně jsme si jistí, tím jsou sázky menší, ale o to je jejich počet vyšší. Co se nemění, je celková výše sázky.

Při menším počtu sázek, které jsou o to větší, je zapotřebí, abychom věděli, co děláme a proč to děláme. Je potřeba jít více do hloubky a snažit se o hlubší porozumění dostupných informací a pochopení jejich dopadu na budoucí hodnotu analyzované investice.

To bohužel samo o sobě k úspěchu nestačí. Dále je zapotřebí mít dobré načasování a mít štěstěnu na naší straně. I s tím se dá pracovat. Co se týče načasování, tak čím máme delší investiční horizont, tím méně nás trápí krátkodobé výkyvy hodnoty dané investice.

Sentiment trhu neustále osciluje mezi dvěma póly. Buď je vše bezchybné anebo beznadějné. To znamená, že buďto jsme na cestě nahoru nebo na cestě dolů. Aby toho nebylo málo, tak nahoru jde trh po schodech a na cestu dolů si bere výtah. Někdy to může být opravdu děsivé, ale jakmile odzoomujeme a díváme se na to s odstupem, tak to není nic jiného než střídání cyklů. Můžeme se na to dívat jako na střídání ročních období, kdy každé období má své nepříjemné stránky, ale zároveň má v sobě určité kouzlo.

Štěstí

Štěstí přeje připraveným. Někdy je potřeba přípravy více, někdy ji stačí méně. Štěstí není něco, co se vyprošuje, ale něco, co se musí odpracovat.

Se štěstím se dá také dobře pracovat. Můžeme mu jít naproti a to tím, že se připravíme na příležitosti. Jak se připravit? Dlouhodobým odkládáním peněz, které poslouží jako investiční kapitál a tím, že budeme trpěliví. Ty správné příležitosti se objeví, jen je musíme trpělivě vyhlížet a také vědět po čem se to díváme.

Zvídavost je klíčem

Cesta za neobyčejným výnosem vyžaduje neobyčejný přístup a upřímná zvídavost je klíčem. Ta nemá nic společného s horlivým následováním davu a investováním na základě titulků virálních investičních článků. Takové investování nás odsuzuje k průměrným, či spíše podprůměrným výnosům.

Zpravidla se osvědčuje dělat to, co většina nedělá nebo dělat odmítá. Pokud jsme součástí této většiny, tak nejdeme do hloubky, co se týče úvah a analýz. Volíme si cestu menšího odporu a přemýšlíme nad věcmi povrchně, v důsledku čehož se vyhýbáme těžkým otázkám, které člověka dříve či později navedou správným směrem. Díky tomu nám uniká to, co má skutečný potenciál a je zároveň v současné době výrazně podhodnoceno. Naopak se honíme za investicemi, o kterých máme přehnaná a nereálná očekávání, což by bylo pro nás zřejmým, pokud bychom šli právě více do hloubky a přemýšleli delší dobu nad potenciálem a rizikem daných investic.

Nejsem rozhodně etalonem dokonalého investora a nejsem miliardář, takže nevím jestli je můj příklad ideálním, natož zda je vůbec vhodný následování. I přesto bych se rád podělil o to, jak osobně přemýšlím nad investováním.

Elektromobilita mě oslovila v době, kdy většina lidí byla vůči ní stále skeptická a neviděla v ní pozitivní přínos. Co bylo tím prvním impulsem, který mě donutil vidět potenciál této oblasti? Smog. V době, kdy jsem byl ještě studentem, jsem musel za ranních hodin cestovat z okraje Brna do centra za přednáškami. Pamatuji si, jak býval ranní smog nepříjemný. Stál jsem na zastávce a sledoval hustý provoz aut. Některá auta byla doslova cítit potom, co prosvištěla kolem. Zeptal jsem se sám sebe, jak by to asi vypadalo, kdyby byl provoz stále stejný, ale z aut nic neunikalo. Přemýšlel jsem, jaký by byl v takovém případě vzduch a jak by vypadaly fasády domů? To mě přivedlo k elektroautům a později k Tesle. Viděl jsem elektroauta, jako další vývojový stupeň ve světě dopravy. V takovém světě, kde auta se spalovacími motory byla nahrazena elektromobily, se vzduch v centru měst vyčistil a hluk se dramaticky snížil. Emise se přenesly mimo města od aut do míst, kde se nachází uhelné elektrárny. Problém s emisemi se celkově nevyřešil, ale pouze se přemístil. Dále jsem uvažoval, že by bylo pouze otázkou času, než by uhelné elektrárny byly nahrazeny čistšími zdroji energie.

To nás přivádí k další oblasti, která nás v současnosti nesmírně pálí. A tou je energetika. Lidé teď hledají alternativu za fosilní paliva a Německo je důkazem, jak nedostačující jsou solární a větrné elektrárny. Závislost Německa na těchto obnovitelných zdrojích energie spolu s nenávistí vůči jaderné energetice se jim stala osudnou. Smutné je, že tato nenávist k jaderné energetice není v žádném případě racionální a pramení pouze z kombinace nedostatečného pochopení této technologie a silných negativních emocí spojených s čímkoli, co obsahuje slova jako „jaderná“, či „záření“. Teď se ale sentiment mění a pomalu začíná restart v oblasti jaderné energetiky napříč Evropou, Spojenými státy a Japonskem. Jak jsem se dostal k energetice? Skrz Bitcoin a jeho spotřebu energie na těžbu. Mluvilo se o tom, jak enormní množství energie Bitcoin spotřebovává a jaký je to problém pro naši planetu. Moje zvídavost mě přivedla k otázkám jako:

Je spotřeba energie Bitcoinu skutečně problém?

Pokud ano, tak proč?

Jak se dá tento problém řešit?

Tím se otevřely dveře k odpovědím nejen na tyto otázky, ale spoustu dalších. Pochopil jsem, že spotřeba energie není problémem, ale naopak výhodou, což jsme se snažili vysvětlit v článku zabývajícím se těžbou Bitcoinu (zde). Díky Bitcoinu a současné energetické krizi je tak můj zrak upřen na investiční příležitosti v oblasti jaderné energetiky a to konkrétně malých jaderných modulárních reaktorů.

V jakých oblastech se mohou nacházet další atraktivní příležitosti?

S tím, jak nám narůstá cena energií, včetně pohonných hmot se nám prodražuje jakýkoli pohyb na delší vzdálenosti. To může jen posílit trend práce na dálku a nejen to. Namísto cestování do vzdálených končin se můžeme vydat do virtuálního světa. Může se stát, že dojde k rozmachu práce, studia a cestování ve virtuálním světě. Nebude se jednat o náhradu za dosavadní způsoby činností, ať už mluvíme o práci, či cestování případně o čemkoliv jiném, ale bude se jednat o rozšíření repertoáru činností, které může vykonávat. Otevřou se nám nové možnosti, které nám budou k dispozici kdykoli, kdy pro nás z jakéhokoli důvodu nebude konvenční cesta atraktivní či možná. Tak jak vynález automobilu neznamenal smrt kola, tak vynález brýlí pro virtuální realitu neznamená smrt tradičního cestování. Kolo dnes stále používáme nejen jako dopravní prostředek, ale rovněž jako zdroj zábavy a rekreace.

A s virtuální realitou to nemusí končit. Naše zvídavost nás může vést dál. Co nedostatek levného bydlení? Jsou způsoby, jak udělat nové bydlení dostupnějším? Co 3D tisk domů? Nebude poptávka po dostupnějším bydlení tou jiskrou, co zažehne rozmach této stále nové technologie?

A co nedostatek různého materiálu? Jak to lze řešit? Recyklací? A co třeba přeskupováním atomů jiných prvků? Nenacházíme se již na prahu doby, kdy budeme schopni doslova přeměnit olovo ve zlato? V jakém stádiu vývoje je tato technologie?

A co nedostatek půdy pro pěstování potravin? Jsou schopné toto řešit vertikální hydroponické skleníky, které nevyužívají půdu, ale pouze vodu? Tato technologie může být zavedena prakticky kdekoliv ve světě a v kombinaci s technologií malých modulárních jaderných reaktorů představují obrovský potenciál. Nicméně i tady to nemusí končit.

Co létající auta? Má to potenciál nebo se jedná o holý nesmysl. V jakém stádiu se nacházejí současné experimenty v této oblasti?

Upřímná zvídavost není poháněna otázkami typu „co vydělá balík?“, ale otázkami typu:

Co může dramaticky zvýšit životní úroveň obyvatel?

Co může enormně zvýšit produktivitu, kdy s mnohem méně bychom byli schopni vykonat či vyrobit mnohem více?

Jaké jsou ty největší problémy současnosti?

Co řeší, či může řešit tyto problémy?

Máme už teď k dispozici řešení?

Co mi v životě chybí, o čem vím, že by mi pomohlo ohromně zvýšit kvalitu mého života, kdybych to měl k dispozici?

Je to o neustálém hledání, dumání a experimentování. Život nás pak na oplátku za naši zvídavost odměňuje tím, že nám odkrývá dveře k příležitostem, co nám byly doposud skryty. Je to o tom jít těmto příležitostem naproti a vykonávat ty činnosti, které zvyšují pravděpodobnost našeho úspěchu v dlouhodobém horizontu a zároveň je to o tom, omezit ty činnosti, jež ji naopak snižují.

Pokud chceme investovat jako ti nejúspěšnější a nejbohatší, tak je na čase vykročit vlastní cestou i za cenu toho, že to znamená jít proti davu. Tato cesta není jednoduchá, ale na druhou stranu je nejvíc naplňující. Otázka na každého zní, co chceme. Odpověď nám pak prozradí, kudy se vydat.

Jít se stádem nebo jít vlastní cestou?