Poznámka:

Bitcoin byl první kryptoměnou svého druhu. Stal se první úspěšnou decentralizovanou digitální měnou. Krátce po něm začala vznikat spousta alternativních kryptoměn, které byly z velké části až na pár drobných úprav kopiemi Bitcoinu. Příkladem může být Litecoin. Ten vznikl zkopírováním zdrojového kódu Bitcoinu s několika úpravami. Dnes již však existují i jiné, které se výrazně od Bitcoinu liší.

Jakákoli jiná kryptoměna než Bitcoin se obecně označuje jako „altcoin“, což je pojem, který vznikl kombinací slov „alternative“ a „coin“ (tj. „alternativní mince“).  

Osobní zkušenost

Do světa kryptoměn jsem vstoupil v roce 2017. Přilákal mě Bitcoin, nicméně vzápětí mě uchvátilo Ethereum. To bylo zároveň první kryptoměnou, kterou jsem nakoupil. V září téhož roku jsem si postavil vlastní „mining rig“ (počítačový server na těžbu kryptoměn) a začal jsem těžit právě Ethereum. Mezitím jsem celou oblast studoval. Primárně jsem se soustřeďoval na dvě největší kryptoměny, co se týče tržní kapitalizace, což byl Bitcoin, který okupoval první příčku a Ethereum, které okupovalo příčku druhou.

Postupem času jsem se začal zaměřovat i na ostatní projekty. Četl jsem články, díval se na videa na YouTube, pročítal fóra, četl knihy s cílem oddělit to, co mohlo být seriózními projekty od zbytku. Projekty, které prošly úvodním sítem, jsem zkoumal hlouběji a to tak, že jsem se snažil zjistit, jací lidé byli za těmito projekty, jaká byla jejich historie a jaké byly jejich dosavadní zkušenosti. Poté jsem četl dokumentaci k těmto projektům, kde bylo možné nalézt veškeré důležité detaily týkající se jak technické stránky projektu, tak i marketingu. Brzy na to jsem zjistil, že drtivá většina altcoinů byla atraktivní pouze na první pohled. Jinými slovy „nebylo zlato všechno, co se třpytilo“.

Čím jsem šel hlouběji, tím byly rozdíly mezi projekty zřetelnější. Přicházeli na mysl historky z doby na konci 90.let od lidí, co zažili mánii okolo „internetových“ společností na akciové burze. Investoři tehdy doslova sypali miliony dolarů do firem, které často neměly ani internetovou stránku. Některé z těchto společností neměly ani zaregistrovaný název webové stánky. Často tím jediným, co měly, byl pouze název společnosti. Tyto příběhy věrně vystihovaly to, co jsem prožíval při analýze kryptoměn.

Investoři během tehdejší „internetové“ mánie nebyli schopni od sebe odlišit jednotlivé společnosti. Dnes je člověku bez jakéhokoli většího vysvětlování zcela jasné, že Airbnb a Ebay, nebo Alibaba a Facebook jsou odlišné firmy se zcela rozdílným byznys modelem i přesto, že všechno jsou to „internetové“ společnosti. V 90. letech to většina investorů participujících na vlně nadšení z boomu internetu vnímalo jako „jablka“. Svět altcoinů je dnes v podobné fázi. Většina lidí stále vidí pouze jablka. Ti, co tomu věnovali víc času a šli více do hloubky, už nevidí pouze jablka, ale také hrušky, a především se pomalu učí srovnávat srovnatelné. Celý trh tak pomaličku, ale jistě zraje.

Jak se na věci dívat?

Nejdříve bychom měli srovnání zasadit do správného kontextu. Bitcoin byl světu představen jako elektronický „peer-to-peer“ platební systém, tzn. systém elektronických plateb bez prostředníků jako jsou banky a jiné finanční instituce. Zároveň měl reprezentovat neutrální peníze umožňující provádět platby, co nelze zastavit.

Projekty jako Ethereum zastávají jinou roli. Ethereum je projekt, který představuje platformu pro tzv. chytré kontrakty (anglicky „smart contracts“). V minulosti bylo též označováno jako decentralizovaný počítač, na kterém tyto chytré kontrakty běží.

Pozn.:

Co je to „chytrý kontrakt”? Chytrý kontrakt není nic jiného než speciální druh počítačového programu. Takový program je tzv. decentralizovaný, což znamená, že jeho totožné kopie běží na mnoha počítačích současně. Chytrý kontrakt automaticky spouští různé operace, které bývají často finančního charakteru. Nabízejí možnost automatizovat mnoho finančních operací, jež jsou dnes vykonávány buďto lidmi nebo firmami. Příkladem chytrého kontraktu, který patří mezi jedny z nejznámějších, je Uniswap. Uniswap je program, co provádí převody mezi kryptoměnami na Etheru. Jedná se tak o de facto o automatizovanou směnárnu.    

Většina lidí krátce potom, co vstoupí do světa kryptoměn, prohlašuje, že „bitcoin je hloupý“. Nejčastější argumenty bývají typu:

• je příliš pomalý,
• zpracovává malé množství transakcí,
• nabízí málo funkcí,
• má pomalý vývoj a další.

Prohlášení typu „Bitcoin je hloupý“ je podobné prohlášení jako „vidlička je hloupá“, či „šroubovák je hloupý“. Je vidlička hloupá? Je šroubovák hloupý? Jak jsme si uvedli v úvodu, záleží na kontextu. Pokud se pokouším zašroubovat šroubek vidličkou, tak to očividně nebude natolik efektivní, jako bych použil šroubovák. Podobně nedává smysl používat šroubovák ke konzumaci jídla.

Každá věc je dobrá na něco jiného. Přesto děláme neustále tu chybu, že se podíváme na „vidličku a hodnotíme ji podle toho, zda se hodí na montování nábytku“.

Další skupina lidí zas argumentuje, že Bitcoin již dosáhl kritického bodu ve smyslu síťového efektu, bezpečnosti, nepozměnitelnosti a decentralizace, která mu dává téměř nepřekonatelnou konkurenční výhodu v porovnání s jinými kryptoměnami, které se snaží být tvrdou měnou, resp. zvučnými penězi stejně jako Bitcoin. Altcoinům tak nezbývá nic jiného než se zaměřit na jiné funkce, co jim jednak umožní odlišit se od Bitcoinu a zároveň představují něco atraktivního pro potenciální uživatele, viz Ethereum a chytré kontrakty.

Letos v lednu vyšel report od společnosti Fidelity Digital Assets, jež je dceřinou společností věhlasné investiční firmy Fidelity Investments. [1] Název reportu zní „Bitcoin jako první“ s podtitulkem „Proč by investoři měli Bitcoin zvažovat odděleně od ostatních kryptoměn“. V něm se píše:

• Bitcoin lze nejlépe chápat jako komoditní peníze (podobně jako např. zlato), jejichž primární funkcí je uchování hodnoty v dnešním neustále více digitalizovaném světě.
• Bitcoin je fundamentálně odlišný od jakékoli jiné kryptoměny a je nepravděpodobné, že by se jiné kryptoměně povedlo poskytnout lepší kvality, než jaké nabízí Bitcoin jakožto digitální komoditní peníze. Bitcoin je v porovnání s alternativami nejbezpečnější a nejvíce decentralizovaný a jakákoli snaha konkurence nabídnout „vylepšení“ v těchto oblastech by tak nezbytně nutně byla na úkor bezpečnosti a decentralizace.
• To neznamená, že úspěch Bitcoinu tak popírá význam existence ostatních kryptoměn. Ostatní kryptoměny spíše mohou uspokojit jiné potřeby, než jaké uspokojuje nebo není schopen uspokojit Bitcoin.
• Ostatní kryptoměny by tak měly být posuzovány jinou optikou.
• Bitcoin by měl být považován za vstupní bránu do světa digitálních aktiv pro investory, kteří přemýšlí o alokaci kapitálu v této oblasti.
• Investoři by měli aplikovat dvě zcela odlišné perspektivy při posuzování kryptoměn. Tou první je perspektiva, která zkoumá zrod nových komoditních peněz v digitální formě, jenž je reprezentována Bitcoinem a tou druhou je, analýza ostatních kryptoměn, které by měly být spíše vnímány jako technologické firmy v jejich zárodku.
• Kryptoměny, jež se snaží zvyšovat počet (platebních) transakcí (na tzv. první vrstvě), nebo přidávat jiné funkce, tak obecně dělají na úkor decentralizace a bezpečnosti. Kryptoměny, co se snaží nabídnout více soukromí tak zpravidla do určité míry obětují „auditovatelnost“ funkcí a parametrů jako např. celkové množství mincí v oběhu.
• Bitcoin implementuje aktualizace velice obezřetně a pomalu a to formou tzv. dobrovolných „soft“ forků. Důvodem je právě primární snaha Bitcoinu o decentralizaci a „tvrdost“, což je na úkor možného počtu transakcí, které lze v čase na Bitcoinu realizovat, a také na úkor dalších zajímavých funkcí, jež naopak nabízejí alternativní měny. Nicméně vyšší vrstvy Bitcoinu jsou a budou do budoucna schopny poskytnout právě takové funkce jako je navýšení počtu transakcí, vyšší soukromí apod.

My si teď porovnáme Bitcoin s druhou největší kryptoměnou, jež je Ethreum a to z několik úhlů pohledů. Ten první bude skrz finance, druhý úhel bude skrz technologii a poslední bude skrz psychologii. Porovnávat je budeme ve smyslu digitálních peněz, abychom si jasně ukázali, že Ethereum Bitcoinu zdaleka nekonkuruje. Cílem je nabídnout perspektivu, jak vnímat Bitcoin a jak vnímat ostatní kryptoměny ve vztahu k tvrdým penězům.

Finance

Tvrdost peněz

„Dejte mi kontrolu nad penězi a nebude hrát žádnou roli, kdo vytváří zákony.“

– Mayer Amschel Rothschild, zakladatel bankovní dynastie Rothschildů

Aby byly peníze považovány za zvučné a byly tak široce akceptovány, musí nejdříve splňovat několik charakteristik. Jednou z nich je tzv. elasticita množství peněz v oběhu, která vypovídá nakolik je obtížné množství peněz v oběhu buďto snížit, anebo zvýšit. Čím je množství peněz v oběhu méně „elastické“, tzn. čím je obtížnější jejich množství čase měnit, tím jsou peníze tvrdší. Inflace a deflace jsou nepřímými ukazateli vypovídajícími o této elasticitě, a tedy tvrdosti peněz.

Graf níže zobrazuje monetární politiku Bitcoinu. Modrá křivka reprezentuje celkové množství bitcoinu v oběhu (levá vertikální osa) a oranžová křivka reprezentuje výši inflace (pravá vertikální osa). V současnosti je vytěženo 19 milionů bitcoinu a výše inflace je okolo 1,7 %.

 

Těžba Bitcoinu je definována v jeho zdrojovém kódu, který je tzv. open source, tudíž kdokoli může tento kód kdykoli auditovat. [3] Jedná se o proces, který v sobě skrývá dvě činnosti. Tou první je realizace platebních transakcí a tou druhou je „ražba“ nového bitcoinu. Každý nově vytěžený blok představuje čerstvě realizované platební transakce a obsahuje i nově vydaný bitcoin do oběhu. Nový blok se vytěží přibližně každých 10 minut. V počátku provozu Bitcoinu se s každým nově vytěženým blokem uvedlo do oběhu 50 bitcoinu. Tento počet se však v čase snižuje. Ražba nového bitcoinu se půlí v pravidelných intervalech, tj. přibližně každé 4 roky (konkrétně každých 210 000 vytěžených bloků). V současnosti se s nově vytěženým blokem vydává do oběhu 6,25 bitcoinu. V roce 2024 se toto číslo opět sníží na polovinu, tj. 3,125 bitcoinu. Ražba nového bitcoinu skončí někdy okolo roku 2140. Poté bude těžba pouze procesem realizace platebních transakcí, kdy těžaři budou odměňováni za tuto práci poplatky za provedení těchto transakcí. Výše popsanou monetární politiku (neboli „ražbu“ či „tisk“ nového bitcoinu) lze elegantně vyjádřit následující rovnicí:

Ta nám říká, že při prvním spuštění Bitcoinu se začne s ražbou 50 mincí každých 10 minut. Toto množství se sníží na polovinu každých 210 000 vytěžených bloků. K tomuto půlení ražby dojde celkem 32x. Výsledkem této rovnice je číslo 21 000 000, což je celkový počet bitcoinu, který bude kdy vydán do oběhu.

Teoreticky je možné, aby se změnil zdrojový kód bitcoinu a s ním i jeho monetární politika. Prakticky je to téměř irelevantní. Proč? K tomu, aby byla taková změna úspěšná, by byl potřeba souhlas většiny účastníků. Otázkou je, na kolik je pravděpodobné, aby s tím většina souhlasila, když by to mohlo znamenat destrukci hodnoty bitcoinu? Změnu zdrojového kódu může provést kdokoli. Aby tato změna měla nějaký dopad, tak by musela být akceptována většinou. Co by se ale stalo, pokud by se to někomu skutečně povedlo? Ohrozilo by to původní Bitcoin a jeho věrné uživatele? Nikoliv. Příkladem může být Bitcoin Cash, který vznikl zkopírováním původního zdrojového kódu, co byl následně pozměněn. Jak dopadl tento projekt?

Pokud bychom sečetli výpočetní výkon Bitcoinu (BTC) a jeho „upraveného klonu“ Bitcoin Cash (BCH), tak Bitcoin má více jak 99 % celkového výpočetního výkonu, zatímco jeho pozměněná kopie má méně jak 1 %. Vyjádřeno jazykem peněz, hodnota BTC se pohybuje okolo 40 000 USD za jednu minci, zatímco hodnota BCH se pohybuje okolo 300 USD za jednu minci (to je cca 0,75 % ceny BTC).  A to Bitcoin Cash nepřišel na první pohled s tak radikální změnou zdrojového kódu. Pouze navýšil velikost vytěženého bloku z původního 1 MB na 32 MB s cílem navýšit počet realizovaných transakcí. Monetární politika zůstala stejná, tzn. i Bitcoin Cash má nastaven maximální počet mincí na 21 milionu. Přesto se trh vyjádřil jasně a obrátil se k tomuto projektu zády. Bitcoin Cash se tak stal irelevantní. Jakou šanci na úspěch by měla změna daleko kontroverznější jako je například změna maximálního počtu mincí v oběhu? Zkusme se nad tím dlouze zamyslet. Závěr nechám na vás.

Těžba je finančně nákladná, protože vyžaduje nákup a provoz speciálního hardwaru. Obtížnost těžby se v čase mění v závislosti na tom, kolik lidí se snaží vytěžit mince. Čím vyšší obtížnost, tím vyšší náklady na těžbu. Tento mechanismus, kdy se v čase mění obtížnost těžby je to, co zajišťuje požadovanou míru inflace. Kdyby se obtížnost těžby neměnila v závislosti na tom, kolik lidí těží, tak by se s přibývajícím počtem těžařů vytěžilo více mincí v kratším čase. To by mohlo v extrémním případě vést až k hyperinflaci. Proto se těžba stává obtížnější s tím, jak těžařů přibývá, aby se zajistilo, že vždy bude vznikat v čase stejný počet mincí nehledě na to, jak velký je zájem o těžbu. Tato měnící se obtížnost těžby je právě tím, čemu vděčí Bitcoin za svou stabilní monetární politiku, jejímž výsledkem je krásný graf (obrázek 2). Bitcoin je tak schopen zaručit na počátku definovanou monetární politiku na desítky, možná i stovky let dopředu.  

Graf níže nám zobrazuje monetární politiku Etherea.

Ethereum se těží podobně jako Bitcoin a jeho těžba je taktéž nákladná. Rovněž používá měnící se obtížnost těžby, avšak měnová politika není pevně daná a může se časem měnit. V minulosti k tomu již došlo. Díky tomu tato kryptoměna z pohledu peněz připomíná daleko více tradiční fiat peníze vydávané centrální bankou. Pokud použijeme takové přirovnání, pak centrální banka je v případě Etherea reprezentována jeho klíčovými vývojáři. Ti mohou monetární politiku prakticky kdykoli změnit. To jim umožňuje funkce zvaná „obtížnostní bomba“ (v originále „Difficulty Bomb“), jež je součástí zdrojového kódu. [6] Ta je zodpovědná za exponenciální zvyšování obtížnosti těžby. S tímto zvyšováním se začne v určitý okamžik a postupem času se stane tak náročnou, až celý systém doslova zamrzne. Tento bod v čase se nazývá „Doba ledová“ (anglicky „Ice Age“). Aby se předešlo „zamrznutí“, tak musí ti, co zajišťují provoz Etherea, nainstalovat jeho novější verzi.

Proč Ethereum používá „obtížností bombu“? Aby donutili provozovatele nainstalovat novější verzi Etherea v době, kdy je k dispozici a také aby zajistili jeho pružnější vývoj do budoucna. Díky tomuto šikovnému mechanismu nutí uživatele, aby si nainstalovali takovou verzi softwaru, kterou vývojáři požadují. Pokud tak uživatelé neučiní, dříve či později „zamrznou“ a nemají nadále možnost Ethereum těžit.

U Bitcoinu takový mechanismus neexistuje, což sebou nese výhody i nevýhody. Hlavní výhodou je to, že v případě Bitcoinu nemůže nikdo přinutit nikoho jiného, aby si nainstaloval určitou verzi softwaru. Neexistuje zde žádná „obtížnostní bomba“ a ani „doba ledová“. Na druhou stranu nevýhodou je to, že jakýkoli update Bitcoinu bývá velice zdlouhavý proces, který nemusí vést ke zdárnému konci, tj. nemusí být přijat komunitou jeho uživatelů. Tato nevýhoda je právě tím, co dělá Bitcoin tak bezpečným a odolným vůči cenzuře a jiné manipulaci. Neexistuje jednoduchý způsob, jak jednoduše změnit sebemenší část Bitcoin programu a přinutit uživatele, aby změnu akceptovali.

Více o technologii Bitcoinu a na čem je postaven se můžete dozvědět v naší knize, kterou si můžete zdarma stáhnout tady. Rovněž jsme napsali článek věnující se těžbě Bitcoinu a investičním příležitostem v této oblasti. Tento článek si můžete přečíst zde.

Pozn.:

Difficulty Bomb je mechanismus, jež je součástí protokolu Etherea. Tento mechanismus postupem času exponenciálně zvyšuje obtížnost těžby Etheru do doby, kdy těžba dosáhne “nekonečné” obtížnosti a těžař už není nadále schopen těžit Ethereum. Jediný způsob, jak může těžit Ethereum nadále je upgradovat verzi Ethereum protokolu na tu, kterou vydali programátoři Etherea jako nástupce původní verze. Takto komunita vývojářů Etherea zajišťuje, aby těžaři vždy nainstalovali novější verzi protokolu nehledě na ochotu či neochotu těžařů tak udělat. Jedním z cílů je zajištění, aby Ethereum blockchain nestagnoval a aby se snadněji zaváděly změny protokolu.

Greshamův zákon

Greshamův zákon souvisí s tvrdostí peněz a říká:

„V každé zemi, kde je v oběhu více druhů peněz, vypuzují vždy špatné peníze ty dobré.“

Jinými slovy, pokud lidé tu mají možnost, pak nejdříve utratí „nekvalitní“ peníze. Tento zákon je jedním z fenoménů, který se podílí na růstu ceny bitcoinu. Většina lidí držící bitcoin jej drží dlouhodobě. V krátkodobém horizontu jej odmítají prodat. Věří totiž v dlouhodobý růst jeho hodnoty. Pokud tito lidé prodávají v krátkodobém horizontu, tak to bývá především v případech, kdy bitcoin projde dramatickým růstem ceny, který mívá charakter exponenciálního růstu. Prodávají za „draho“ a očekávají nákup za „levno“. Doufají, že přijde propad, který jim umožní zpětný nákup za výrazně nižší ceny, než za jaké prodávali. Ne vždy se toto načasování povede. Mnoho lidí se už spálilo, protože prodali příliš brzy. Cena nadále rostla a i přesto, že eventuálně ke korekci došlo, tak cena byla stále výš, než za jakou bitcoin původně prodali.

Bitcoin neustále narůstá na hodnotě a dá se říct, že v dlouhodobém časovém horizontu funguje jako uchovatel hodnoty. V krátkodobém horizontu tomu však nemusí být. Z tohoto důvodu část lidí, co vlastní bitcoin, jej nevnímá jako peníze, ale jako spořící účet. Úloha uchovatele hodnoty je jedním z klíčových předpokladů proto, aby se měna mohla stát tvrdými penězi. Dokud bude nadále většina lidí očekávat nadstandardní zhodnocení bitcoinu, budou se zdráhat jej prodávat a nepoužívat jej pro každodenní transakce. Ovšem dříve či později přestane nadstandardní zhodnocení nabízet a od toho okamžiku ho střadatelé začnou používat jako běžné peníze. Než se tak ale stane, budou používat jako platidlo cokoli jiného, jen aby se vyhnuli jeho útratě. Do té doby budou utrácet ostatní méně kvalitní peníze. Právě to je důsledkem Greshamova zákona a v tomto případě nahrává Bitcoinu více než Ethereu.

Technologie

Způsob vývoje softwaru

Ethereum se drží tradičního ducha Silicon Valley, jež se řídí mottem „rychle se pohybuj a rozbíjej věci“ (v originále “move fast and break things”). To jednoduše pobízí k experimentování, tj. pokusům a omylům, poskytujícím zpětnou vazbu, která napovídá, co zlepšit.  Ethereum se prezentuje jako globální decentralizovaný počítač. U něj motto „rychle se pohybuj a rozbíjej věci“ dává větší smysl, resp. je více ospravedlnitelný než v případě zvučných peněz, kterými se snaží být Bitcoin. Bitcoin apeluje na to se stát novou formou peněz, kterou by nemělo jít cenzurovat, jakkoli omezit, či účinně zakázat. V takovém případě by měla být na prvním místě bezpečnost a spolehlivost. Bitcoin se nevyvíjí v duchu „rychle se pohybuj a rozbíjej věci“, ale „třikrát měř, raději to ještě jednou změř a jednou řež“.

Architektura

Architektura Bitcoinu je revoluční. Je poměrně jednoduchá v porovnání s novějšími kryptoměnami. To ale neznamená, že je primitivní. Právě naopak. Jedná se o velice sofistikovaný program, jehož jednoduchost jej dělá daleko robustnějším a bezpečnějším než jeho konkurenti. To je však vykoupeno menší flexibilitou. Vývoj Bitcoinu není zdaleka tak pružný jako je tomu u Etherea, což je některými lidmi paradoxně považováno za negativní vlastnost. Přitom by to mělo být naopak vnímáno nejen jako pozitivní, ale dokonce žádoucí.

Pokud hledáme digitální peníze, které jsou vhodným adeptem na to stát se zvučnými, tj. tvrdými penězi, pak bychom měli upřednostňovat opatrnost a odolnost před pružným a rychlým vývojem. Ve světě zvučných peněz je tak Bitcoin loveckým nožem, zatímco Ethereum je švýcarským nožem. Lovecký nůž má jednu funkci, kterou plní perfektně. Zatímco švýcarský nůž je všestranným pomocníkem, který se snaží plnit funkcí více. A to nikoliv perfektně, ale uspokojivě.  Je proto potřeba pochopit rozdíly mezi nimi a vědět, čeho jako investoři či spekulanti chceme dosáhnout.

Ještě je potřeba zmínit jednu zásadní věc týkající se architektury. Bitcoin je již vnímán jako de facto hotový produkt, zatímco Ethereum v současné době prochází kompletní změnou, po které to jediné, co bude mít společné s verzí původní, bude jméno. Někteří tento upgrade přirovnávají k operaci srdce. Je ale tak radikální přirovnávání namístě?

Bitcoin i Ethereum lze přirovnat k operačnímu systému běžícím na počítači. Bitcoin můžeme přirovnat k Linuxu a Ethereum můžeme přirovnat k Windows. Uživatelé Bitcoinu se shodli, že tento operační systém je poměrně stabilní a neradi by prováděli zásadní změny. Pokud by se mělo cokoli měnit na operačním systému, pak by to mělo být pouze záplatování děr, tj. oprava kritických chyb. I přesto by však uživatelé přivítali nové funkce a větší flexibilitu, aniž by museli měnit cokoli zásadního přímo v operačním systému. Cestou, jak toho chtějí docílit, je instalací programů na tomto operačním systému. Instalace a užívání takových programů je čistě dobrovolné a je tak na každém uživateli, co se rozhodne, zdali vůbec něco z těchto programů, používat. Můžeme si to přirovnat k instalaci programu Microsoft Word. Prakticky stejnou cestou se rozhodla jít i komunita uživatelů Etherea. Ta ovšem navíc došla k závěru, že jejich operační systém Windows není tak rychlý, jak si původně představovali, a tak se rozhodli Windows předělat na operační systém nový. Zajímavostí je, že Ethereum již používá programy, které běží na jeho operačním systému. Nicméně i tak bylo rozhodnuto, že je potřeba jeho architekturu změnit. To sebou nese nemalá rizika. Nikdo není schopen zaručit zdárný úspěch tohoto odvážného počinu. Ethereum se nakonec nepochybně dostane do bodu, kdy bude funkční. Avšak otázkou je, zda se podaří naplnit veškerá očekávání, která tento radikální upgrade motivují. Ta minulá se naplnit nepovedla a to je důvodem, proč k této operaci srdce dochází. 

Výše uvedená přirovnání jsou velice zjednodušená, tak je potřeba brát je s rezervou. Ethereum není ideálním kandidátem na pozici digitálních zvučných peněz, nicméně jeho vlastnosti jsou ideální pro jiné finanční služby. Tyto služby mohou dokonce v budoucnu běžet jako nástavba Bitcoinu. Ethereum se tak může stát jedním z mnoha programů běžícím na „operačním systému“ Bitcoinu. A Ethereem to nekončí. Bitcoin by mohl být schopen adoptovat prakticky jakoukoli jinou kryptoměnu jako svoji nástavbu. Pak vyvstává zásadní otázka, kterou se uživatelé jiných kryptoměn bojí zeptat. Je vůbec nutné, aby jiné kryptoměny existovaly jako samostatné „operační systémy“? Odpověď není jednoduchá a už vůbec ne jednoznačná. Ovšem tato otázka rozhodně stojí za hlubší úvahu.

Pozn.:

Opravy chyb a změny Bitcoin softwaru nejsou příliš časté. Závažných chyb se neobjevuje tolik, co v minulosti a vylepšení Bitcoinu jsou obtížná protlačit. Jakákoli změna probíhá formou návrhu, který se nazývá Bitcoin Improvement Proposal, zkráceně BIP, což se dá volně přeložit jako „návrh na vylepšení Bitcoinu“. Každý BIP zpravidla obsahuje více softwarových změn a má přiřazeno unikátní pořadové číslo, například BIP39, BIP340, atd. Existuje BIP s pořadovým číslem 300. Ten ještě nebyl implementován, nicméně byl otestován a je připraven na to, aby mohl být kdykoli v nejbližší době zaveden. BIP300 by umožnil Bitcoinu spolknout jakoukoli jinou kryptoměnu a adoptovat tak veškeré její funkce. Co by ovšem nebyl schopen spolknout jsou uživatelé daných funkcí. Ty by musel postupem času přilákat, což není jednoduché. [7]

Decentralizace

Spousta kryptoměn se snažila být lepším Bitcoinem. V honbě zatím obětovaly právě to, čím je bitcoin tak unikátní a revoluční. Decentralizaci. Decentralizace je o určitých kompromisech, což není na první pohled patrné. Spousta projektů včetně Etherea, si nebyla dostatečně vědoma této problematiky. Decentralizace je totiž sama o sobě velice zajímavý parametr, jelikož je obtížně měřitelný. Nedá se snadno konstatovat, zda kryptoměna buďto je nebo není decentralizovaná.

Decentralizaci je tak nejlépe vnímat jako spektrum. Vyžaduje citlivé balancování, aby bylo dosaženo ideální rovnováhy mezi výkonností (funckionalitou) dané kryptoměny a její bezpečností (zaručenou právě dostatečnou mírou decentralizace). Taková rovnováha pak zajišťuje dostatečnou decentralizaci a zároveň dostatečnou funkčnost, co pak ideálně nabízí uživatelům nejen něco použitelného, ale i hodnotného.

Bitcoin upřednostňuje bezpečnost a stabilitu. Ethereum upřednostňuje výpočetní výkon a funkcionalitu. Ethereum je tak mnohem pružnější a má daleko agresivnější vývoj, avšak to je na úkor decentralizace. Co se týče peněz, tak tvrdé peníze by měly upřednostňovat bezpečí a stabilitu. Jen tak mohou plnit roli uchovatele hodnoty. Na druhou stranu od takových peněz nemůže čekat rapidní vývoj.

Z technického pohledu je decentralizace o dostatečném počtu lidí, co provozují Bitcoin uzel (tj. nainstalují si Bitcoin software na počítač). Tito lidé jsou navíc od sebe dostatečně vzdálení, ideálně roztroušení po celém světě. Silná decentralizace tak staví na dvou pilířích, kdy tím prvním je tzv. síťový efekt a tím druhým jsou levné náklady na provoz. Síťový efekt je to, co dává sílu službám jako je např. Facebook. Čím více lidí takovou službu používá, tím více dalších lidí to motivuje, aby se přidali ke stejné službě. A celá síť uživatelů tak roste a stává se hodnotnější pro každého individuálního uživatele. Nemusíme používat 10 různých sociálních sítí, abychom se s přáteli a blízkými mohli na něčem domluvit. Stačí pouze jedna. To je síla síťového efektu. Druhý pilíř v podobě nízkých nákladů na provoz je to, co podporuje další rozšíření a ještě silnější decentralizaci. Jako příklad můžeme použít opět Facebook. Jeho úspěch kromě síťového efektu vděčí levným nákladům na provoz. Instalace aplikace a její využívání je zcela zdarma. Pokud by byly náklady pro uživatele vyšší, tak by síťový efekt a tím pádem popularita této služby nebyla nikdy tak vysoká. Jak Bitcoin, tak Ethereum mají silný síťový efekt. V čem se ovšem liší, jsou náklady na provoz. Bitcoin může běžet na 10 let starém notebooku, co jsme koupili z druhé ruky za pár tisíc. U Etherea potřebujeme hardware dražší. Díky tomu je ve světě daleko více Bitcoin uzlů než uzlů, na kterých běží Ethereum.   

Psychologie

„Path-dependence“

Path-dependence se dá volně přeložit jako „závislost na ušlé cestě“. Co to znamená konrétně? Že na pořadí událostí záleží tolik, co na událostech samotných. Jednoduchým příkladem může být sprcha. Sprchování se lze rozdělit na dvě činnosti. Tou první je osprchování a druhou je osušení. Pokud bychom prohodili pořadí a to tak, že se první osušíme a poté osprchujeme, tak dostaneme jiný výsledek, než kdybychom se nejprve osprchovali a až následně osušili.

„Závislost na ušlé cestě“ můžeme vnímat jako vlastnost, nebo charakterový rys. A taková vlastnost, či charakterový rys se velmi obtížně kopírují, jelikož do značné míry jsou ovlivněny nebo dokonce zcela utvářeny náhodou. Bitcoin je mimo jiné unikátní díky jeho historii, které se skládá z událostí, jejichž pořadí hrálo stejně důležitou roli, jako události samotné. Uvedeme si pár takových milníků. Tím prvním je vznik Bitcoinu samotného. Jedná se o první decentralizované digitální peníze, jimž se podařilo vyřešit hned několik problémů najednou, které byly příčinou neúspěchu jeho předchůdců. Dále jeho čas vzniku. Bitcoin se objevil v době, kdy svět procházel jednou z největších finančních krizí. A aby tomu nebylo málo, tak představoval možné řešení, které by mohlo zabránit tomu, aby v budoucnu opět k podobné krizi došlo. Další důležitou událostí byl odchod jeho tvůrce do ústraní. Nějakou dobu před jeho odchodem přenechal vývoj Bitcoinu jeho komunitě uživatelů. Těsně předtím ovšem došlo k další zásadní události. Ta sice přímo nesouvisela s Bitcoinem, ale ten se nabízel jako možným řešením zapeklitého problému, který se týkal mezinárodní neziskové organizace WikiLeaks. Ta provozovala webový server, na kterém odhalovala korupci a závažné zločiny páchané vládními činiteli a vládními organizacemi po celém světě. To se však dotyčným pachatelům nelíbilo. Nejen že to na ně vrhalo nepěkný stín, ale především se na ně upírala pozornost znepokojené veřejnosti. Vlivní politici a státní úřednici proto v panice nařídili bankám, ať zruší bankovní styky s WikiLeaks a znemožní jim přijímat od veřejnosti jakékoli platby a příspěvky potřebné na její provoz. Banky uposlechly a osud WikiLeaks byl málem zpečetěn. Naštěstí v té době existovalo řešení. A tím byl právě Bitcoin. Jeho platby nešlo a nelze zastavit. Díky tomu bylo možno nadále získávat potřebné prostředky pro další provoz.

Podobných příběhů bylo více. Bohatá historie Bitcoinu je tak nedílnou součástí nejen jeho úspěchu minulého, ale i budoucího. Ethereum tuto vlastnost postrádá. Ten vznikl jako start-up. Jeho založení a vývoj byl financován investory. Již od počátku měl tento projekt byznys plán včetně marketingového týmu a strategie pro marketing. Ethereum tak připomíná daleko více technologickou firmu ze Silicon Valley než revoluční projekt, který má za cíl poskytnout lidem finanční svobodu a únik ze zkorumpovaného světa postaveném na tisku ničím nekrytých peněz, jež jsou pod kontrolou hrstky občany nevolených lidí. Ethereum a Bitcoin by tak nemohli být více odlišní. [8] Jedná se o dva naprosto rozdílné světy, nicméně tento fakt vypluje na povrch až při hlubším zkoumání. Path-depence se může zdát jako triviální věc. Avšak víme, že silný příběh je nesmírně důležitý a Bitcoin za sebou takový příběh má. Příběh plný naděje, co stmeluje celou komunitu a dává ji víru v lepší zítřky. Dává ji naději, že obyčejní lidé se mohou vymanit z finančního otroctví, které je reprezentováno fiat penězi v čele s centrálními bankami, které na rozdíl od nás ostatních mají tu moc tisknout peníze. Jak jsme si již dříve v článku uvedli, Ethereum daleko více připomíná současný finanční systém, kdy programátoři Etherea jsou v roli centrálních bankéřů, jež mohou měnovou politiku kdykoli změnit. U Bitcoinu tuto moc nemá nikdo, resp. neexistuje způsob, jak přimět komunitu uživatelů jakékoli změny akceptovat.

Princip vzácnosti

Jsme posedlí tím, co je vzácné. Důkaz místo slibů. Proto si uvedeme jeden experiment, kdy lidem, co byli testovanými subjekty, byly nabídnuty k ochutnání sušenky ze skleněné dózy. [9] Následně byli tito lidé dotazováni, aby ohodnotili jejich chuť. Polovině dotazovaných byly sušenky nabízeny z dózy, která obsahovala 10 sušenek. Druhé polovině z dózy obsahující pouze sušenky 2. Možná by nás překvapilo, že daleko lépe byly hodnoceny ty, které byly nabízeny z dózy, jež obsahovala pouze 2. Tento fenomén je popisován právě principem vzácnosti. A podobných příkladů je nespočet. Sušenky, co byly nabízeny v malém množství, byly atraktivnější a daleko více žádoucí.

Čím obtížnější je něco vyrobit a získat, tím je toto něco více žádoucí a tudíž cennější. Proto ne vše, co je vzácné, je automaticky cenné. Musí to být nejen vzácné, ale zároveň obtížné vyrobit a získat. Výjimky lze najít, ale ty pouze potvrzují pravidlo. Tento princip také vysvětluje, proč se v minulosti stávaly tvrdými penězi určité artikly jako stádo koz, mušle, opracované kameny a další.

Mimochodem princip vzácnosti se stává postupně silnější u věcí, jejichž dostupnost časem klesá. To nám také dokládá historie Bitcoinu. Ten byl v počátcích bezcenný a lidé si jej běžně přeposílali zadarmo jen tak z legrace. Dokonce existovala webové stránka, kde měli návštěvníci možnost zažádat o zaslání bitcoinu a to je jednoduše tak, že vyplnili na stránce svou bitcoinovou adresu a „vyluštili“ captchu. Vzápětí na jejich adresu dorazilo 5 bitcoinu. [10]

S tím, jak se stávala produkce bitcoinu nákladnější a zároveň rostla jeho popularita, tak se stával cennější. Jak již víme, tak monetární politika Etherea se může kdykoli v budoucnu změnit, resp. pokud by se kdy měla změnit monetární politika u jedné z těchto dvou kryptoměn, pak to bude spíše u Etherea než u Bitcoinu. Z tohoto pohledu je pak Bitcoin vzácnějším než Ethereum.

Schelling point

„Schelling point“ neboli „Ohniskový bod“ je jedním z konceptů tzv. teorie her a je postaven na sérii experimentů, které se zabývají rozhodováním v obtížné situaci. Uveďme si pro pochopení jeden takový experiment, který byl v minulosti proveden.

Lidé, kteří byli testovanými subjekty v tomto pokusu, byli dotazováni, aby si zvolili místo setkání někde v New Yorku, kde se setkají s jinou osobou. Mělo to ovšem jeden háček. Neměli možnost s touto osobou jakkoli komunikovat a předem se tak domluvit na konkrétním místě. Většina lidí zvolila jako místo setkání hlavní nádraží, protože to bylo v té době nejvýznamnějším dopravním uzlem ve městě. Z toho lze odvodit, že společná kultura dotazovaných dokáže během rozhodování vytvořit tzv. ohniskový bod, který lidé obecně považují za optimální řešení. Jinými slovy, řešení je právě takové, jaké si dostatek dotazovaných myslí, že je. [11]

Můžeme se sami sebe zeptat, jaké místo setkání bychom si vybrali my v rámci určitého města. V Brně by bylo například takovým místem „pod hodinami“ na České. Dá se říct, že ohniskový bod je o tom najít společnou řeč. Snažíme se myslet to, co si asi myslí druzí. Toto je také podstatou investování, kdy nakupujeme aktiva, o kterých jsme přesvědčeni, že budou do budoucna populárnější a tudíž hodnotnější. Věříme tak, že v budoucnu i jiní uvidí to, co my vidíme teď, tj. hodnotu v daném aktivu, o kterém jsme přesvědčeni, že má cenu jej koupit a vlastnit. Mimochodem peníze jsou také jazyk. Je to jazyk, kterým lidé mezi sebou navzájem vyjadřují své hodnoty. V dnešní době je stále tím nejuniverzálnějším jazykem ve světě peněz americký dolar. Nicméně to se začíná měnit. Někteří lidé argumentují, že v budoucnu pozici dolaru může nahradit právě bitcoin a stát se tak novým „Schelling pointem“ mezi penězi.

To samozřejmě ukáže až čas, zda se tak opravdu stane. Každopádně v oblasti kryptoměn se bitcoin již stal tímto ohniskovým bodem. Proč bitcoin? V porovnání s jakoukoli jinou kryptoměnou je nejvíce neutrální a decentralizovaný, je nejobtížněji manipulovatelný, a tudíž potenciálně „nejtvrdší“. Dále je v této oblasti měnou s nejdelší historií, nejzvučnějším jménem a největší popularitou. Bitcoin je mezi lidmi také nejrozšířenější. Kdokoli, kdo ví o Ethereu, ví i o Bitcoinu. Avšak ne kdokoli, kdo ví o Bitcoinu, ví i o Ethereu. Proto většině lidí jako první vyvstane na mysli právě Bitcoin, když se zmíní slovo kryptoměna.

Udělejme si teď myšlenkový experiment podobný tomu týkající se místa setkání v New Yorku. Představme si, že my a jeden další člověk si musíme každý koupit kryptoměnu v hodnotě 10 000 Kč a to v následujících 30 sekundách bez toho, aniž bychom o tom společně mohli dopředu diskutovat. Pokud si ten druhý zvolí tu samou měnu, co my, tak oba dostaneme bonus. Pokud si ovšem zvolí jinou měnu, tak oba dostaneme penále. Jakou kryptoměnu byste koupili? Je velice pravděpodobné, že by to byl právě bitcoin z důvodů výše uvedených. Bitcoin se tak stává automatickou volbou. Bitcoin je univerzálním jazykem ve světě kryptoměn.

Experimenty tohoto typu se mohou zdát člověku na první pohled zavádějící. Pravdou ovšem je, že bylo prokázáno znova a znova, že mnoho principů, které byly vyvozeny na základě těchto a jiných experimentů, do značné míry řídí naše životy a jsou hnacím motorem našich „racionálních“ rozhodnutí.

Pozn.:

V minulém století vznikl obor nazvaný „teorie her“, který byl založen matematikem Johnem von Neumannem. [12] Ta zkoumá situace (např. konflikty), které vyžadují rozhodnutí, jež mohou mít různé důsledky od negativních po pozitivní. Cílem zkoumání je nalézt co nejlepší strategie pro řešení těchto situací. Teorie her se uplatňuje v politologii, válečnictví, ekonomii a mnoha dalších oborech. 

Vláda minority

„Ti nejméně tolerantní vyhrají: tvrdohlavá minorita dominuje.“

Tak se dá shrnout vláda minority. Jedná se o velice zajímavou myšlenku, které má dopad na náš život v mnoha oblastech. Poprvé jsem na ni narazil v knize „Nasadit vlastní kůži“ od Nassima Taleba. [13] Ten v ní uvedl několik příkladů ze života.

Jádro tohoto principu říká, že pokud existuje tvrdohlavá menšina, co něčemu neoblomně věří, co si neoblomně za něčím stojí, pak taková skupina může za určitých okolností přimět zbytek společnosti, aby se jim přizpůsobil. Stačí okolo 3 % procent pevně přesvědčených k tomu, aby se jim přizpůsobilo zbylých 97 %. Má to ovšem jeden háček. Většina musí být lhostejná vůči tomu, co si taková menšina prosazuje. Taleb si poprvé uvědomil existenci a sílu tohoto fenoménu jednoho dne, kdy pomáhal s přípravami na grilovačku v jednom městě ve Spojených státech. V momentě, když chystal občerstvení, se objevil kamarád, co konzumoval pouze košér potraviny. Taleb mu nabídl láhev limonády s očekáváním, že to kamarád odmítne právě z důvodu, že se nemusí jednat o košér nápoj. Ten však nabídku ocenil, láhev vzal a hrkl do sebe její obsah. Vzápětí to další z přítomných okomentoval slovy: „Tady v okolí jsou všechny drinky košér“. Společně se pak podívali na krabici, která láhve s limonádou obsahovala a na ní bylo uvedeno, že se skutečně jedná o košér nápoj.

„Košér“ populace reprezentuje méně než 0,3 % obyvatelstva Spojených států. Přesto se zdá, že většina drinků je košér. Jak to? Jednoduše proto, že to umožňuje výrobcům potravin, obchodům a restauratérům nekomplikovat si život tím, že by museli nabízet dvě varianty jinak téměř zcela totožné potraviny. Pokud by dělali zároveň jak košér tak i „nekošér“ variantu, museli by mít dvě různé etikety, dvě různé krabice, v obchodech by museli mít dva různé regály a v restauracích by na menu museli mít dvě různé kategorie. Tím, že jednoduše dělají vše košér usnadňují život nejen sobě, ale i zákazníkům. A co na to většina? Té je jedno, jestli konzumuje košér potraviny nebo ne. Proto se většina přizpůsobila menšině, aniž by si toho většina byla vědoma.

Něčeho podobného si může všimnout i ve světě peněz. Česká koruna je akceptována pouze na území České republiky. Možná v některých případech i na Slovensku. Nicméně americký dolar je akceptovaný kdekoli na světě. Českou korunu těžko někomu mimo české území vnutíte, ale dolar? Ten vám akceptuje kdokoli. I my jej akceptujeme. A jsme ochotni jej akceptovat z toho důvodu, že je široce akceptovaný a v některých případech i požadovaný (např. pro obchodování akcií na americké burze). Vláda minority je o to silnější, čím víc je tato skupina geograficky distribuována neboli čím víc je tato skupina rozmělněná napříč společností. Jak to souvisí s Bitcoinem a Ethereem?

Mezi držiteli Bitcoinu existuje malá skupina lidí, která se označuje za tzv. Bitcoin maximalisty. Tato skupina věří, že jediné legitimní digitální peníze jsou bitcoin. Vše ostatní je pro ně podvod. Tito lidé nebudou nikdy ochotni dlouhodobě držet jakoukoli jinou kryptoměnu. Dost možná nebudou ochotni ani cokoli jiného než bitcoin akceptovat. U držitelů Etherea je tomu jinak. Spousta lidí, co vlastní Ethereum vlastní i Bitcoin. Mohou sice preferovat Ethereum, ale pokud jim nabídnete bitcoin, tak neodmítnou. Můžete se to zdát jako triviální věc, ale v momentě, kdy potřebujeme něco, co nám může poskytnout jen takový maximalista, jaké pak máme možnosti? Budeme nuceni zaplatit mu bitcoinem. Pravdou je, že lze bitcoinem platit, aniž bychom kdy nějaký bitcoin museli vlastnit. Každopádně taková komunita lidí, co má světu co nabídnout, ať už to jsou produkty, či služby, a co má zároveň požadavky, za kterými si neoblomně stojí v záležitostech, vůči kterým je většina neutrální až lhostejná, tak se tato většina jednoduše přizpůsobí. To znamená transakce budou provádět v bitcoinu. Stále však zůstává otázkou, zda princip vlády minority bude mít do budoucna zásadní vliv na to, jaké kryptoměny se budou převážně používat.

Vše je postaveno na víře

Spousta věcí kolem nás a jejich fungování je postaveno na víře a ani Bitcoin ani Ethereum nejsou výjimkou. Výjimkou nejsou ani fiat peníze a ani zlato. Nic jako vnitřní hodnota neexistuje. Představme si, že bychom nabídli cihlu zlata mimozemšťanovi a vysvětlili bychom mu, že to je něco, co má na naší planetě velikou hodnotu. Mělo by to hodnotu i pro něj? Pochopil by vůbec, proč má právě zlato takovou hodnotu, a ne třeba bronz? Nebo voda? 

Představme si, že jsme uvízli sami na pustém ostrově. Naštěstí máme kolem sebe dostatek pitné vody, hejno ryb jak v moři, tak v jezerech na ostrově. Navíc máme u sebe paletu zlatých cihel. Jediná lidská bytost na ostrově jsme my sami. Jakou má zlato v takovém případě hodnotu? Představovalo by pro nás stále bohatství?

Je jednoduché přijít s argumenty, proč má Bitcoin velikou hodnotu. Ale je tak jednoduché přijít s argumenty, proč hodnotu nemá. To samé můžeme říct o Ethereu. I o zlatě a tradičních penězích. Snahou by mělo být vidět věci co možná nejobjektivněji. Může se totiž stát, že se časem probudíme do světa, kde všichni používají něco, o čem jsme v minulosti byli přesvědčení, že je to jeden velký klam.

Co je skutečně hodnotné a co ne? A proč? Odpověď nechám na vás.

 

 

Zdroje:

[1]        Report od Fidelity Digital Assets: BITCOIN FIRST

[2]        Graf: Monetární politika/inflace Bitcoinu

[3]        Magazín Cointelegraph: How Does Halving Work: The Code Behind the Hype

[4]        Fork.lol: Srovnání statistik Bitcoin a Bitcoin Cash

[5]        EthHub: Monetary Policy

[6]        Oficiální dokumentace na Ethhub: What is the Ethereum Difficulty Bomb (Ice Age)?

[7]        Youtube: Bitcoin 2021: Drivechain Demo (BIP 300)

[8]        Video na Twitteru ilustrující Ethereum, jakožto technologický startup

[9]        Kniha Vliv: Síla přesvědčování a manipulace, autor: Robert B. Cialdini

[10]      Magazín Cointelegraph: Reddit reminisces defunct ‘Bitcoin faucet’ website that gave away 19,700 BTC for free

[11]      Wikipedia: Kordinační hra

[12]      Wikipedia: Teorie her

[13]      Kniha Nasadit vlastní kůži, autor: Nassim Nicholas Taleb